Paštiky nechte doma, zkuste chorvatské speciality!
Není to tak dlouho, co jsme do Chorvatska jezdili s autem plným paštik, lunchmeatů, polévek v pytlíku… zkrátka samé „gastronomické perly“. Dovolená nebyla zrovna tím nejzdravějším týdnem v roce.
Hluboké politování si rozhodně zasloužila máma, protože ta musela s minimem prostoru, nádobí i ingrediencí ukuchtit alespoň parodii na chutné jídlo. Brácha, ten měl talíř prázdný hned, ale já, to byla hrůza. Lezlo to do mě jak česnek do upíra.
Nejednou končil oběd mým pláčem (v domnění, že rodiče obměkčím) a následnými ultimáty typu: „Dokud to nedojíš, tak se k vodě nejde!“
Vůně pekáren vás vyžene z postele…
Po čem bych se ale jako malá v Chorvatsku utloukla, byly ty veliké koblihy. Takové u nás tenkrát nebyly (a jestli se nemýlím, tak pořád nejsou). Cukr až na nose, marmeláda všude – to bylo moje! Vlastně pořád je.
Celkově byl docela problém dostat mě z pekárny. Ty voňavé křupavé bagety a chleby – prostě neodolatelné.
Mořské potvory – nejlepší volba v Chorvatsku
Táta nás naučil plavat možná dřív, než jsme vůbec uměli chodit. Voda a moře se stalo naším celodenním útočištěm. A taky vše, co v moři žilo. Rybaření (na pytlačku), lovení nejrůznějších hvězdic a ježků nebo nebojácný sběr krabů – to byly naše radosti. Horší to měla máma, protože jsme jí naše úlovky hrdě nosili s požadavkem na zpracování: uvařit & sníst. Nejednou jsme tak „zasmradili“ půl kempu – rybina je věru silný odér.
Těžko jsme se ale mohli rovnat profesionálním rybářům. Ti každé ráno (opravdu brzy ráno) v přístavu nebo na tržnici prodávali kusy, o kterých se nám ani nesnilo. Mořský vlk sice není špatný, ale takové pražmy, ty teprve stojí za to. Jednou jsme dokonce vyzkoušeli i kousek žraloka.
V dnešní uspěchané době a vysoké poptávce však někteří prodejci sahají pro pomoc k velkým dodavatelům a mezi nabídkou se tak objeví třeba losos nebo i jiné libůstky. Při výběru, co si na grilu nebo v troubě ukuchtíte, je tedy třeba myslet na to, že lepší (i levnější) volbou budou vždy ty ryby nebo jiné mořské plody, které jsou opravdu čerstvé (jinými slovy ty, které lze v Jadranu ulovit).
Už léta to neděláme jinak. Krom toho, že tak strávíme týden naprosto zdravou stravou, která je za rozumné peníze, nepotřebujeme ani žádné speciální ingredience. Tymián s rozmarýnem se dá totiž natrhat doslova kdekoli. Stačí se trochu projít po okolí a brzy na nějaký keřík narazíte.
Restaurace v Chorvatsku
Restaurace, toť kapitola sama pro sebe. Najít takovou, kde si dáte za rozumné peníze kvalitní jídlo, je stejně náročné jako u nás. Pokud si chcete pochutnat na něčem, na co si sami netroufnete (třeba právě mořské plody), neváhejte utratit o pár desítek Kun více a navštívit nějaké lepší místo doporučené z recepce hotelu nebo od domácích (případně pronásledujte místní domorodce, kam chodí jíst oni). Jinak se může velice snadno stát, že se vám v Rižotu s plodovima mora budou povalovat nakrájené krabí tyčinky ze supermarketu a dva gumové kroužky, co se vydávají za olihně.
Že to řešíte pizzou? Ano, je to rychlé, dobré, levné na výrobu i pro peněženku zákazníka, vděčné jídlo i pro děti. Ale to je asi tak vše. Pizzu si můžete dát kdekoli na světě a bude pořád stejná. Tak proč to do sebe ládovat, když jste na dovolené v zemi, která může nabídnout svou vlastní kuchyni? Vyzkoušejte národní pokrm: pršut s ovčím sýrem a olivami. Oblíbené je jehněčí a telecí maso. Vynikající je pokrm zvaný brodet – guláš z plodů moře. A taková pašticada z hovězího dušeného masa zařídí, že na pizzu nebudete mít chuť do konce pobytu.
Strava na pláži
Léta letoucí jsem za nedílnou součást dovolených považovala i možnost vykašlat se na diety a odříkání si těch nejnezdravějších pokrmů a řádně si volno užít i s těmito kalorickými strašáky. Chorvatští stánkaři mi četli v myšlenkách (asi ne jen mně). Bramboráky, langoše, hranolky… to vše a další množství řádně usmažených „mňamek“ je dnes k mání na každém kroku. Já jsem z toho docela rychle vyrostla, ale stánkaři a fronty obtloustlých rodičů s baculatými dětmi, zdá se, ne. Přitom stačí na trhu koupit pytlík třešní nebo broskví – jsou tak šťavnaté a slaďoučké, že na hotdog nebo burger vás myšlenky přejdou ve vteřině.
A třeba takový meloun, to je vlastně produkt 3v1. Půlku poobědváte a doplníte tekutiny. Do té druhé nalijete oblíbený alkohol a dáte do ledničky na večerní party.
Pokud však i přesto máte chuť na něco „hříšného“ zkuste chorvatský sorbet. Je to nápoj ze zmrzliny (můžete v něm mít i alkohol). A když jsme u té zmrzliny, ta stojí za to, je totiž na rozdíl od té české opravdu poctivá.
Čím napěchovat auto na cestu domů?
Olivový olej
Nekupujte ho v supermarketu. Poptejte se, případně mějte oči na šťopkách a kupte ho rovnou u místních – klidně v pet láhvi. Dostanete tu nejlepší kvalitu za zlomek ceny, kterou byste zaplatili u nás.
Ajvar
Čalamáda z červených paprik, lilku, česneku a chilli – skvělá k masu.
Přesvědčte místňáka, ať vám prodá něco z vlastní zásoby. Je to lahoda. Domácímu se nic nevyrovná.
Pažský sýr „Gligora“
Tento ovčí sýr pochází z Pagu z rodinného podniku a patří mezi 1O nejlepších sýrů na světě! Na jazyku se přímo rozplývá. Více o Pažském sýru
Pršut
Delikatesa z vepřové kýty vám nedá spát! Bez ní domů nejezděte. Více o chorvatském pršutu
Med
Neuděláte chybu nákupem u silnice nebo u pana domácího, ale pokud se vám podaří „kápnout“ na šalvějový med (Med kadulja), tak na nic nečekejte a vykupte krám! Má totiž léčivé účinky.
Travarica
Dle místních má tato pálenka také léčivé účinky. Mně rozhodně vždy pomůže.
Víno
Nezapomeňte i na nějakou tu lahvinku chorvatského vína – je výtečné! V tomto případě bych ale nákupy ve stánku u cesty nedoporučila. Zeptejte se domácích a nechte si nějaké místní víno doporučit, nebo navštivte místní vinařství, kde můžete vzorky předem ochutnat.